Rozhovor s Tomášem Macounem (Caesars Plzeň)
Při pohledu na váš úplně první příspěvek na Instagramu zaujme věta „Bacha na tyhle koně, jdou si pro titul“. Po dvou sezónách existence máte na kontě dva postupy. Naplnili jste si zatím všechna očekávání, nebo je stále něco, s čím jako kapitán nejste úplně spokojený?
Přiznám se, že tenhle dotaz mě přinutil podívat se na fotku a zavzpomínat na původní partu. I když se parta za tu dobu dost obměnila, dokázali jsme něco, co jsem absolutně nečekal. I když máme v týmu šikovné kluky, nečekal jsem, že i proti zkušeným futsalistům postoupíme rovnou v obou prvních sezónách existence klubu. Takže emocí je ve mně dost, ale nespokojenost mezi nimi určitě není.
Caesars Plzeň vznikli teprve v roce 2024 a během krátké doby se zařadili mezi nejúspěšnější nové týmy soutěží APF. Jak vlastně vznikla myšlenka založit tým a kdo byl hlavním motorem celého projektu?
To označení mě samozřejmě velmi těší, ale zůstáváme pokorní a myslím si, že v první třídě teprve poznáme, jestli máme kvality hodné městského přeboru. Myšlenka založit klub vlastně vznikla velmi jednoduše. Pravidelně jsme si s klukama chodili kopnout na Slavii a zjistili jsme, že nás to baví a chtěli bychom poměřit své síly v soutěži. A jelikož si organizaci někdo musel vzít na triko, vzal jsem si to břímě na sebe já.
Letos jste získali takřka futsalový treble – prvenství ve 2.A třídě, ocenění pro nejlepšího brankáře soutěže a zároveň i nejlepšího střelce. Co podle tebe stojí za tím, že se vám podařilo posbírat hned několik týmových i individuálních úspěchů?
Řekl bych, že nám velmi pomáhají tréninky. Já sám za sebe musím říct, že jsem se díky tréninkům za ty dva roky naučil vypěstovat si v bráně větší jistotu. Hlavně jsme se na nich naučili poznat herně jeden druhého. A dost nám také pomohlo, že na tréninky s námi chodili zkušení futsalisté a my jsme mohli navnímávat jejich pohyb a styl hry.
Soutěž jste ovládli s náskokem 12 bodů před druhou Forvií. Zvenčí to působilo jako poměrně suverénní jízda. Vnímali jste průběh sezóny stejně i vy uvnitř týmu?
Já se přiznám, že jsem to takto suverénně vůbec nevnímal. Měli jsme tam nesmírně složité a vyrovnané zápasy až do posledních minut. Až ke konci sezóny se náskok takto rapidně vyšplhal, jelikož týmy pod námi začaly ztrácet proti mužstvům bojujícím o záchranu.
V loňské sezóně jste zaznamenali dvě porážky, letos pouze jednu. Je právě stabilita výkonů a schopnost zvládat i těžké zápasy tím největším důvodem, proč se vám podařilo vybojovat další postup?
Myslím si, že naše bojovnost a neutuchající touha po úspěchu nás dostaly do první třídy. Nevynecháváme jediný souboj, dáváme do zápasů kus sebe, a hlavně makáme jeden za druhého. Uvidíme, jestli nás tahle touha dostane příští rok do městského přeboru.
Jedinou porážku jste utrpěli proti týmu Sloník Toník. Bylo právě toto utkání nejtěžším zápasem sezóny, nebo považuješ za klíčového soupeře někoho jiného?
Tahle prohra stále bolí. Sloník Toník je naše achillova pata. Ze tří zápasů jsme proti nim nevyhráli ani jeden, to není náhoda. Mají kvalitní tým a hlavně umí využít našich nezkušeností. Přesto si myslím, že nejtěžší zápas v sezóně jsme měli proti HellRaisers, kdy jsme o poločase prohrávali o tři branky a v samotném závěru se nám podařilo zápas srovnat. Na tenhle zápas vzpomínám radši.
Jakub Kule dokázal v pouhých devíti zápasech nastřílet 28 branek. Je to výsledek výborné spolupráce celého týmu, nebo jde o střelce, který si šance dokáže vytvářet prakticky sám?
Přestože nerad vyzdvihuji jednotlivce, Kuba je stroj hladový po gólech a neodstavitelný od balonu. Proti Kubovi nechcete hrát. Jeho touha po vítězství a gólech způsobuje, že nevypustí jediný souboj a žádné vedení pro něj není dostatečné. Přestože je zápas s ním vždy naprosto rozdílový, ukázali jsme, že i když polovinu zápasů v sezóně nehrál, přesto jsme sezónu dotáhli k jasnému prvnímu místu.
Za dvě sezóny jste prošli do 1. třídy. Těšíte se na novou výzvu a budete mít ambice opět bojovat o postup, nebo je tentokrát hlavním cílem se v soutěži nejprve zabydlet?
Když jsem pronesl myšlenku: „Teď se teprve ukáže, jak kvalitní máme tým,“ byl jsem právě Kubou Kulem odseknut, že příští rok bude město. Takže ambice jsou městský přebor, ale já, který jsem si díky Plzeňskému ležáku mohl okusit kvalitu první třídy, dobře vím, že to bude velmi složité. Na tu výzvu se ale velmi těšíme.
V Poháru APF jste letos skončili v osmifinále. Je právě pohárová soutěž jednou z oblastí, kde ještě vidíš prostor ke zlepšení a možnost v příštích letech zaútočit na další cennou trofej?
Pohár ukazuje opravdové kvality a nám především to, že prostor pro zlepšení je stále obrovský. V poháru už člověk hraje proti opravdu zkušeným futsalistům a tato zkušenost často rozhoduje. Přesto si myslím, že je úspěch, že se nám v obou ročnících podařilo postoupit ze skupiny. Ve vyřazovací fázi už ale byla bojovnost zkrátka málo. Oba roky jsme ale rádi, že jsme pohár přihlásili, protože nejlépe se člověk naučí od těch nejlepších. Určitě do toho půjdeme znovu s většími ambicemi.
Jaké jsou nyní plány Caesars Plzeň na letní přestávku? Chystáte posílení kádru a změny před vstupem do 1. třídy, nebo chcete navázat na úspěšné dvě sezóny se stávajícím jádrem týmu?
Samozřejmě bych rád řekl, že stávající jádro bude stačit. Už v týmu ale budeme mít čerstvě čtyři otce, pak fotbalisty, tenisty a kluky hrající za víc futsalových týmů, takže budeme muset hledat posily. Přestože nám víc seděly zápasy bez střídání, je to fyzicky velmi náročné, a v první třídě obzvlášť.
Závěr
Dvě sezóny, dva postupy a jasný signál, že Caesars Plzeň nechtějí být pouze krátkodobým překvapením soutěží APF. Tým kolem kapitána Tomáše Macouna ovládl 2.A třídu s dvanáctibodovým náskokem, získal individuální ocenění pro nejlepšího brankáře i střelce soutěže a nyní se chystá na další výzvu v podobě 1. třídy. Podle slov kapitána zůstává mužstvo pokorné, ale ambice sahají vysoko – až k městskému přeboru.
2.A třída 2025/2026:
https://futsalvplzni.cz/soutez/419/2-a-trida
Tomáši, děkuji za rozhovor a celému týmu Caesars Plzeň přeji mnoho úspěchů v 1. třídě.
Za APF
Pavel Bláha
